|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš
rigorózní práce Mgr. Luboš Koláček, Ph. D. Práce je specifickou aproximací evropského autora k myšlení Západu s Východem, na základě jím vybraných myslitelů na obou stranách. Předkládá zrcadlení ontologických, gnozeologických, etických a psychologických, sociologických a jiných otázek a odpovědí na problém, vyznačený už samotným názvem. Jde o kaleidoskopické myšlení, které se multiplikací obsahů v reflexích těch druhých a těch druhých ve třetích myslitelích prolíná a rozevírá do obrovské šíře poukazů. V práci je obsažena intencionalita v patřičné síti souvislostí, která nám představuje Západ jako myšlení explikátních významů a Východ jako myšlení implikátních významů. Jde o to předestřít před čtenáře nikoli jen hotová tvrzení, ale čtenář je vyzván otázkami ke spolupráci v odkrývání neskrytosti, tj. alethei. Jde o hermeneutickou metodu, která vychází od hotových odpovědí a teprve pak se dostává k otázkám, jež jsou současně pozadím, z něhož odpověď vznikla. Je to speciální dialogická metoda, která nechce vedle sebe klást hotové soudy, nýbrž požaduje, aby čtenář prošel touto výzvou jako spoluřešitel otázky, která má přijít k rozdílu mezi Západem a Východem, protože si autor uvědomuje, že to, na co si přijde čtenář sám, je opravdu podstatné, ve srovnávání s podsouvajícími tendencemi současné...
|
|
|
Východ a západ a poznávání
Koláček, Luboš ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Kalábová, Helena (oponent)
1 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE 2022 Luboš Koláček 2 Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Východ a Západ a Poznávání East and West and Cognition Luboš Koláček Školitelka: Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. Studijní program: filozofie Studijní obor: filozofie Rok odevzdání: 2022 3 Prohlašuji, že jsem disertační práci na téma Východ a Západ a Poznávání vypracoval pod vedením školitele samostatně za použití v práci uvedených pramenů a literatury. Dále prohlašuji, že tato práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze, 24. 4. 2022 ……………………………… podpis 4 Poděkování: Profesorce PhDr. Anně Hogenové, CSs. - za všechno! 5 Abstrakt Práce je filozofickým a nezbytně též historicko-filozofických srovnávacím rozborem vzájemně korespondujících akcentů dané problematiky zasahující období v rozmezí let od 8. století před naším letopočtem (př. Kr.) do současnosti, s ohledem k "osové době" kulturního "zázraku" obdobně prosperujících kultur a filozofií v relativně odříznutých krajinách Východu a Západu. Podrobněji se pak zabývá některými významnými i zcela zásadními filozofy a duchovními učiteli, souvisejícími učenci či umělci nejrůznějších oborů, ale též osobnostmi méně známými, a to na bázi rámcových vstupů do co největších hloubek uvažování těchto myslitelů, to...
|
|
|
Jóga a Bůh
Országh, Ján ; Duda, Petr (vedoucí práce) ; Štipl, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována problému Íšvary, nejvyššího Boha, ve filosofii jógy, jak je vyložena v Pataňdžaliho proslulých Jógasútrách. Ještě než je nastolena tato otázka, je předložen nástin filosofie klasické sánkhji a jógy a vysvětleny stěžejní pojmy a koncepty podle primárních textů (Íšvarakršnova Sánkhjakáriká a Pataňdžaliho Jógasútry) a sekundární literatury. Dále jsou zmíněny a probrány některé odlišnosti mezi nimi. Pak následuje výklad Pataňdžaliho konceptu Boha (jejž klasická sánkhja nezná) spolu s pojednáním o sútrách, v nichž je Íšvara definován či uveden. K těmto sútrám je pak připojeno několik úvah stran této zvláštní koncepce Boha. Po předložení argumentů je učiněn závěr, že pojetí Íšvary v Jógasútrách nemá souvislost s náboženským bhaktickým hnutím. Íšvara není v žádném smyslu stvořitelem vesmíru, nevyžaduje žádný kult ani náboženské jednání a setrvává věčně ve své pasivitě a dokonalosti. Nejlépe jej tudíž lze pochopit jako Boha jóginů, jehož účel se takříkajíc vyčerpává tím, že slouží jako dokonalý model pro člověka směřujícího k vysvobození. Podobně je zde poukázáno na to, že není vhodné interpretovat íšvara-pranidhánu jako oddanost Bohu, nýbrž spíše jako meditaci o Bohu vedoucí k samádhi, enstatické kontemplaci, kterou sútry představují jako cíl jógy. Na následujících stranách...
|
|
|
Jóga a Bůh
Országh, Ján ; Duda, Petr (vedoucí práce) ; Štipl, Zdeněk (oponent)
Předkládaná bakalářská práce je věnována problému Íšvary, nejvyššího Boha, ve filosofii jógy, jak je vyložena v Pataňdžaliho proslulých Jógasútrách. Ještě než je nastolena tato otázka, je předložen nástin filosofie klasické sánkhji a jógy a vysvětleny stěžejní pojmy a koncepty podle primárních textů (Íšvarakršnova Sánkhjakáriká a Pataňdžaliho Jógasútry) a sekundární literatury. Dále jsou zmíněny a probrány některé odlišnosti mezi nimi. Pak následuje výklad Pataňdžaliho konceptu Boha (jejž klasická sánkhja nezná) spolu s pojednáním o sútrách, v nichž je Íšvara definován či uveden. K těmto sútrám je pak připojeno několik úvah stran této zvláštní koncepce Boha. Po předložení argumentů je učiněn závěr, že pojetí Íšvary v Jógasútrách nemá souvislost s náboženským bhaktickým hnutím. Íšvara není v žádném smyslu stvořitelem vesmíru, nevyžaduje žádný kult ani náboženské jednání a setrvává věčně ve své pasivitě a dokonalosti. Nejlépe jej tudíž lze pochopit jako Boha jóginů, jehož účel se takříkajíc vyčerpává tím, že slouží jako dokonalý model pro člověka směřujícího k vysvobození. Podobně je zde poukázáno na to, že není vhodné interpretovat íšvara-pranidhánu jako oddanost Bohu, nýbrž spíše jako meditaci o Bohu vedoucí k samádhi, enstatické kontemplaci, kterou sútry představují jako cíl jógy. Na následujících stranách...
|
host ::
RSS.